Bertino údolí

Bertino údolí je údolí v Ústí nad Labem, vyhloubené Stříbrnickým potokem. V minulosti se u něho nacházela obec Stříbrníky, dnes část Ústí nad Labem. Obec dostala svůj název od stříbra, které se ve středověku v údolí těžilo. Pozůstatky po důlní činnosti jsou ještě dnes v údolí patrné, dokonce jedna štola je dodnes viditelná. V 80. letech 19. století si místo oblíbila Bertha Schaffnerová, manželka Maxe Schaffnera, jenž byl ředitelem Spolku pro chemickou a hutní výrobu. Právě ona přišla s myšlenkou na vybudování přírodního parku. Údolí se brzy stalo oblíbeným vycházkovým cílem obyvatel. Přibyly zde lavičky, altánky, odpočívadla, v části nejblíže k dnešnímu sídlišti Stříbrníky byl vybudován umělý vodopád. Místem prochází žlutě značená turistická stezka a trasa NS Bertino údolí, spojující ústecké sídliště Stříbrníky s ulicí Důlce.

Bertino údolí je dlouhé přibližně 0,8 km a po celé jeho délce prochází turistická cesta doprovázená naučnou stezkou. Vzhledem k poloze uprostřed rušného města trpí sice pravidelnými nájezdy vandalů a přídělem odpadu, díky průběžné údržbě však zůstává trvalou oázou klidu a přírody pro místní a nečekaně příjemným překvapením pro přespolní návštěvníky.

Údolí začíná v historickém středu bývalé vsi, dnes ústecké čtvrti Stříbrníky. Zde nalezneme i současné prameniště Stříbrnického potoka. Poměrně mělké údolí se záhy zařezává do terénu a vytváří úzkou skalnatou rokli s mnoha zákrutami, která končí až v ulici Důlce na úpatí Mariánské skály. Zde mizí Stříbrnický potok v potrubí a spolu s ním i přírodní charakter údolí, který je nahrazen vysoce frekventovanou silnicí Důlce, lemovanou z jedné strany zástavbou, z druhé strany pak odlámanou stěnou již zmíněné Mariánské skály. V horní části údolí se nachází schodiště s 3,5 m vysokým umělým vodopádem, v dolní části údolí nad levým břehem potoka pro změnu narazíme na upravenou studánku.

Z geologického hlediska se dno v horní části údolí prořezává bývalým lávovým proudem z pevného černého čediče, který se tu rozpadá do pravidelných svislých sloupců. Dolní část pak tvoří sopečný popel (tuf) s koulemi (sopečnými pumami) ze ztuhlé lávy. Ze zvířat zde můžeme narazit na hraboše polního, králíka divokého, veverku obecnou, ropuchu obecnou, slepýše křehkého, kunu lesní, srnce obecného, prase divoké, či ještěrku obecnou. Z ptáků se jedná o rorýse obecného, káně lesní, skřivana polního, poštolku obecnou, červenku, pěnkavu či kukačku. Říši rostlin zde vzhledem ke stinnému a chladnému charakteru rokle zastupují zejména četné lišejníky, mechorosty a kapraďorosty, nalezneme zde však i violku vonnou, orsej jarní, či vlaštovičník větší
. Stromové patro reprezentuje dobo-habrový les tvořený zejména habrem obecným, dubem letním, bukem lesním, jasanem ztepilým a javorem.

Velmi zajímavá je i historie tohoto údolí. Přilehlá místní jména jako Stříbrníky či Důlce totiž naznačují, že se zde v minulosti těžilo stříbro. To potvrzují i písemné záznamy, sahající až do roku 1438. Stříbro zde bylo ve středověku dolováno na přilehlém vrchu Hůrka, ale i v samotném údolí, kde byl ještě v nedávné minulosti dobře patrný vstup do jedné ze štol. S rozvojem turistiky v 19. století se údolí Stříbrnického potoka stalo díky svému romantickému oblíbeným vycházkovým místem. Nacházel se tu dokonce i přírodní vodopád, možná i dva, do dnešní doby se však bohužel nedochovaly. Dolní část údolí totiž podlehla průmyslovému, bytovému i dopravnímu rozvoji města, přírodní podobu si dochovala pouze část horní. Ta dnes nese jméno po paní Bertě Schaffnerové, manželce tehdejšího majitele Spolku pro chemickou a hutní výrobu, která se v 80. letech 19. století zasloužila o úpravu údolí na příměstský lesopark. Ten byl opatřen řadou stezek s četnými odpočívadly, vyhlídkami, květinovými záhony a také stavbou již výše zmíněného umělého vodopádu se schodištěm, pod nímž byl umístěn odpočinkový altán určený pro příležitostné koncerty. Přestože po druhé světové podléhalo údolí postupné devastaci, nepřestávaly však ani snahy o jeho obnovu. Současnou podobu údolí vtiskla revitalizace z roku 2003, kdy zde došlo pod patronací Městského obvodu Ústí nad Labem - Severní Terasa k citlivé obnově cest, lávek a odpočívadel, doplněných informačními tabulemi naučné stezky.